ZAHRADA NA NITI LENKY HRUBÉ

Interiéry vybavené pokojovými květinami se poslední dobou těší velké oblibě. Rostliny se ze zimních zahrad přesouvají přímo do středu obytného prostoru a tvoří samotný prim interiérového designu. Dodávají prostoru život a útulnost nenásilnou formou. Jejich aranžování má nekonečné možnosti a každá je originál. S trochou péče nám mohou dělat radost po mnoho let.

S originálním způsobem pěstování pokojových rostlin přišla Lenka Hrubá ze Zahrady na niti. Ta propadla kouzlu japonských kokedam, což jsou klasické květiny (původně bonsaje) pěstované v kulatém balu pokrytém mechem . Do interiéru je lze zakomponovat klasickým způsobem položené na misce, nebo v levitující formě zavěšené na niti.

V rodném Japonsku se používají převážně bonsaje či trvalky. V našem podnebí jsou ale venkovní podmínky pro takové rostlinky příliš extrémní a nepřežily by. Lenka si tak původní kokedamy trochu upravila. Přišla s vlastním postupem a pěstební směsí a místo bonsají používá klasické interierové květiny jako parožnatka či kapradí ledviník, které známe z našich domovů. Jejich údržbu tak zvládne opravdu každý – pokud je mechový bal vyschlý a lehký, stačí ho jen namočit do misky s vodou, nechat okapat a poté opět zavěsit na své místo.

Kokedamy ale nejsou jediná zajímavost, kterou ve svém obchůdku má. Dále se zde můžeme setkat s krásným aeráriem – to je závěsná skleněná nádobka prodávaná samostatně bez zeminy či rostlin. Každý si ji tak může zaplnit kamínky, mušličkami a květinami podle svého uvážení. Osadit je lze například sukulenty či malými orchidejemi. Úžasné na nich je také to, že se vyrábí v Čecháh ručním foukáním.

Na internetových stránkách http://www.zahradananiti.cz/ je ke shlédnutí mnoho dalších dekorací a pokud budete mít cestu kolem malého krámku ve Školské na Praze 1, určitě se v této mini květinové oáze zastavte.

Minirozhovor s Lenkou Hrubou:

Skleněná aerária mě opravdu uchvátila, jak jste na tento nápad přišla a jak probíhalo shánění materiálu/dodavatele/výrobce? Bylo to snadné?

Na skleněná aerária jsem narazila náhodou, když jsem hledala inspiraci na internetu pro sortiment Zahrady na niti, aby splňovala její koncept. Objevila jsem fotky skleněných baněk na svíčku určených primárně na vánoční stromeček a hned mě napadlo, že by se do nich daly zasadit i rostliny a že by nemusely být jen kulaté. Když jsem pak přemýšlela, koho oslovit s jejich výrobou, došlo mi, že Česko bývalo sklářskou velmocí a že bych tedy mohla zkusit oslovit nějakou českou sklárnu. Stalo se a od té doby spolupracuji s českými skláři, kteří pro mě foukají aerária podle mých návrhů. Cesta nebyla přímočará, měla samozřejmě spoustu kliček a slepých uliček, jak to tak bývá, ale podařilo se a já jsem ráda, že mohu svým zákazníkům nabízet české sklo, které vzniká u nás.

Právě jste se vrátila z Peru. Jaké to tam bylo? Načerpala jste nějakou inspiraci, kterou se chystáte přévést do Zahrady na niti?

Peru je neuvěřitelná země. Je to jedno z těch míst, kde najdete spoustu různorodosti na jednom místě. Vysoké zasněžené Andy, tropickou džungli, nekonečné pampové pláně, poušť, hluboké kaňony, historické památky , výbornou kuchyni a moc milé místní lidi. Člověk čerpá energii a inspiraci už jenom tím, že tam je a pozoruje ty místní scenérie, proměňující se krajiny a poznává, jak lidé žijí. Nevím jestli tuhle cestu přímo transformuji do nějaké novinky Zahrady na niti, každopádně mi ale přinesla spoustu pozitivní energie a chutě do další práce a určitě přinese několik článků na můj blog, který je nejen o Zahradě na niti, ale o všem co mě zajímá a čím žiji.

Můžeme se v Zahradě těšit na nějaké novinky?

V Zahradě na niti je pořád něco nového, jinak by mě to samotnou nebavilo, takže novinky vlastně dělám hlavně pro sebe 😀

Nijak je ale neplánuji podle ročních období nebo pravidel, prostě když mě něco napadne nebo mě trkne nějaká inspirace, vznikne novinka. Třeba nedávno jsem objevila krásné kaktusové brože z porcelánu od české značky Van de mi, domluvili jsme se a udělali mi tak speciální várku kaktusů přímo pro Zahradu na niti. Takže takhle to nějak chodí…

Při prohlížení vašeho blogu jsem měla pocit, že cestování máte opravdu ráda. Máte nějaké své vysněné místo či místa, kam byste se jednou určitě ráda podívala?

Cestování miluju, protože člověk vidí, cítí a slyší tu neuvěřitelnou krásu naší planety na vlastní oči, nejen na obrazovce v dokumentu (můj nejoblíbenější je ten od BBC – Planet Earth s Davidem Attenboroughem) a to je nepřenositelný zážitek… Zároveň zjistíte jak lidé žijí jinde, jaké mají zvyky a kulturu a uvědomíte si, že k šťastnému životu opravdu stačí i vcelku málo. Jsem toho názoru, že kdyby lidé víc cestovali, víc by chápali jiné kultury a jiné zvyky a stali by se třeba tolerantnější. Na cestování mám ráda pak i ty návraty do všedních dní, člověk se najednou kouká na věci trochu jinak, s nadhledem a když pak vyrazí jen na výlet do Dolní lhoty zjistí, že ta naše krajina je stejně nejkrásnější, protože k ní má člověk citový vztah.

Jinak mám vysněných míst, kam bych se chtěla podívat spoustu! Ještě jsem nebyla v Japonsku, moc ráda bych se podívala do Íránu nebo Ománu a na zvířata do Indonésie, ale klidně bych se znova vrátila na Island nebo do Maroka, vždycky je co objevovat a zážitky nejsou jako věci, ty vám nikdy nikdo nevezme.

Co ráda děláte, pokud se zrovna nevěnujete Zahradě na niti? Máte ještě nějakou jinou velkou zálibu?

Mám ráda ruční práce, už jsem absolvovala několik kurzů moderní výšivky s Evou z Love Revamp a ráda bych v tom zase pokračovala, jinak se k vyšívání totiž nedostanu, protože je to strašně časově náročné. Taky ráda zahradničím, ale protože bydlím v činžáku na Žižkově, reju se jen v mojí malé balkónové džungli. No a hodně ráda vyrážím na výlety do naší české krajiny. Mám ale to štěstí, že největší můj koníček je zároveň i moje práce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pořádáte také workshopy či účastníte se jako lektorka nějakých seminářů/přednášek?

Workshopy nepořádám, na to už moje kapacita nestačí, provoz Zahrady na niti spolkne hodně času, protože 90 % zboží, které prodávám si i sama vyrábím nebo aranžuji. Navíc možná se to nezdá, ale z mého pohledu se za pár hodin workshopu nenaučíte všechno o kokedamách a ještě jak jí vyrobit, asi jsem perfekcionalistka, ale nemám ráda jen takovéhle rychlokurzy.

Jinak se účastním různých seminářů či předášek, když mě někam pozvou, naposledy jsem byla třeba na Pecha Kucha v Ostravě nebo Mash Upu v Impact Hubu v Praze.

Lence moc děkuji za odpovědi na těchto pár otázek!

 

Autor a foto: Andrea Šlechtová

 

prev
next