POPRVÉ S MENSTRUAČNÍM KALÍŠKEM

Začátky bývají těžké a při seznamování se s aktuálně hojně skloňovaným menstruačním kalíškem tomu v mém případě nebylo jinak. Možná se právě teď, tak jako já před pár týdny, rozhodujete, jestli do kalíšku jít, nebo ne. Proč jsem se rozhodla vám bez ostychu svou osobní zkušenost popsat? Protože v jakémkoli rozhovoru „mezi námi děvčaty“ jsme narazily na téma kalíšky, dostalo se mi pokaždé stejné odpovědi ‚tak dej vědět, až to vyzkoušíš‚.

Než jsem si menstruační kalíšek pořídila, pročetla jsem si spoustu článků, názorů i diskuzí. Hlavním důvodem, proč jsem si ho koupila, je ale má snaha o snížení produkování odpadu. Spočítala jsem si, že každý rok vyhodím minimálně 200 tampónů, a s tím díky kalíšku skoncuji. Jak můj start s nejmodernější hygienickou pomůckou dámské hygieny probíhal? Přiznávám se, že ne úplně růžově… Pokud s námi začali číst i nějací pánové, nechť ve svém zájmu přestanou a začtou se raději do jiného z našich článku.

Než se pustím do popisu vlastní zkušenosti, řeknu jak a který typ jsem si vybrala. Menstruační kalíšek sám o sobě prostě hezký není, takže jsem šla logicky po barvě. Zaujaly mě kalíšky LadyCup, které se vyrábí z certifikovaného silikonu bez obsahu latexu, BPA a ftalátů. Vyrábí se přímo v EU a dostanete k němu sáček ze 100% BIO bavlny barvený bylinkami. I když jsem měla původně v hledáčku černý, nakonec jsem sáhla tak trochu příhodně po „sladké jahodě“. Velikost jsem zvolila tu menší, tedy S, a to protože, že jsem ještě nerodila a svou menstruaci nepovažuji za silnou.

PS: Zamyslely jste se někdy nad tím, jak zjistit, jak silnou máte menstruaci? Opravdu někdo řešíte s kamarádkami nebo třeba sestrou, jak často si měníte tampón a jestli používáte normal nebo maxi?

První bližší kontakt. Proč nejde ven?

Je čtvrtek, tedy druhý den mé menstruace (!). Dneska už to vážně musím zkusit. První den jsem se prostě neodvážila, ale kalíšek čeká… Prostudovala jsem si návod, kalíšek 4 minuty vyvařila a nechala vychladnout. Zavřela jsem se v koupelně a stoupla jsem si do vany. Abych se mi povedlo ho zavést, stačilo lehce pokrčit kolena. Stejně mě ale překvapilo, že je kalíšek na první omak poměrně tuhý. Při zavádění se mi tedy osvědčilo smáčknout strany k sobě a ještě ho přeložit napůl. Po zavedení jsem cítila lehký tlak v břiše a trochu mi vadila stopka, hlavně při sezení. Chvíli jsem to nechala, sedla si na gauči stranou a čekala, jestli se to nesrovná. Nesrovnalo, tak jsem šla znovu do koupelny a zkusila ho narovnat – lehce ho posunout výš, a to už bylo lepší.

Před spaním jsem ho chtěla vyjmout, opláchnout a noc zavést zase čistý. Jenže teď přišel ten pravý boj. Šla jsem pro jistotu opět do vany, kde mám více místa, než na záchodě. Fakt jsem ho hned nechtěla lovit z mísy… Šup do podřepu a kalíšek vytáhnout. Zní to jednoduše, ale jak se všechno podivně klouže, zaboha mi nešel za nic uchopit. Stopka se mi i mezi nehty prokluzovala a dvěma prsty jsem ho prostě za „tělo“ chytit nedokázala. Pomohl mi až suchý papírový kapesník, kterým jsem stopku pevně chytila. Uf, to jsem se zpotila. Kalíšek jsem vymyla a druhé zavádění už šlo mnohem lépe než to předchozí.

Jde se do práce, samozřejmě v černém

Ranní obava, aby se z vyjímání kalíšku opět nestal zoufalý boj, se naštěstí nepotvrdila. Kupodivu stačilo lehce zatlačit – ano, jako když ho ze sebe chcete vypudit – a kalíšek dvěma prsty pevně chytit. Vylít, vymýt a znovu vložit. Navlékla jsem osvědčenou jistotu, černé šaty, a šlo se do práce. Zavedení proběhlo evidentně správně, protože kromě lehkého tlaku v podbřišku necítím vůbec nic neobvyklého. Konečně cítím víc radost než obavu.

Až po obědě jsem měla na toaletě pocit (obdobný, jako když je potřeba vyměnit tampón), že by to chtělo kalíšek vyjmout, vyprázdnit a znovu zavést, jenže k tomu pocitu došlo, když už jsem byla zavřená na záchodě bez umyvadla. Co teď? Hlavně žádný stres. Prostě jsem ho vyjmula, obsah vylila do záchodu, otřela suchým toaleťákem, profoukla malé otvory ve vrchní části kalíšku a zavedla znovu. Celé to proběhlo s lehkým zapocením a doufáním, že snad zrovna nikdo nebude potřebovat jít na WC. „Trůnila“ jsem tam totiž poměrně dlouho. Celé odpoledne a večer pak i včetně nočního zavádění proběhlo úplně v poklidu.

Sportování s kalíškem. Jak se mi běželo?

Jelikož jsem sportovní nadšenec a pravidelně běhám, těšila jsem na kalíšek i proto, že se údajně skvěle hodí na sport. V sobotu ráno jsem s ním tedy poprvé vyběhla. V průběhu poklusu cca po 3 kilometrech jsem měla pocit, jako kdyby mi měl každou chvíli vypadnout. Nikde nikdo, tak jsem vmžiku zkontrolovala umístění stopky. Vše se zdálo být v pořádku. Asi budu muset více posilovat svaly pánevního dna… Druhou půlku lehkého běhu jsem na něj konečně přestala myslet a hned bylo líp.

Po doběhnutí mě ale čekalo nepříjemné překvapení. Že by kalíšek trochu protékal? Při kontrole ve sprše se ale nezdál špatně zavedený, takže si myslím, že při zavádění zůstaly nějaké nečistoty pod kalíškem a ten je tedy nemohl při mém pohybu zachytit. Žádný trapas se ale naštěstí nekonal, šortky zůstaly bez poskvrny. Jenže i delší 15kilometrový běh druhý den proběhl (doslova) naprosto stejně. Zdálo se mi, že kalíšek protekl ještě o něco víc a už opravdu nevím, kde jsem udělala chybu. Že bych si koupila malou velikost? Příští měsíc na to musím přijít.

A jak to s kalíškem dopadlo na lekci powerjógy? Bohužel obdobně jako při běhání. Musím ale přiznat, že jsem udělala jednu zásadní chybu. Ke konci hodiny přišla pozice svíčky, kterou jsem měla vynechat a vše by zůstalo tam, kde má. Při svíčce se zřejmě podtlak v kalíšku narušil, takže ani teď nezůstal stoprocentní. Ještěže už se má menstruace chýlí ke konci…

Nevím, jestli jsem vás povzbudila, nebo spíše odradila. Cílem článku nebylo vás přesvědčit, abyste si kalíšek koupily, ale osvětlit, jak vypadal reálný začátek fungování s ním. Všem ženám přeji, aby své dny zvládaly pokaždé v poklidu a bez omezení, a to s jakoukoli „pomůckou“. Já sama doufám, že už příští menstruaci si budu s kalíškem rozumět zase o něco víc (hlavně při sportu), protože je to skvělá věc.

Autor a fotografie: Nikola Nevečeřalová

prev