5 DŮKAZŮ, ŽE SE UDRŽITELNOST STALA ŽIVOTNÍM STYLEM

„Koukni na tu bichli. Proboha proč?“ podivoval se kolega nad objemným produktovým katalogem, který nám dokonce ve dvou výtiscích poslal výrobce nábytku, od kterého si loni naše firma objednala pár kancelářských stolů a židlí. 700stránkový katalog, kterým se dříve firmy chlubili, dnes působí jako trn v oku. A právě tahle situace byla mým impulsem k tomu se zamyslet nad proměnou našeho myšlení. Konečně můžeme říct, že se na svět díváme jinak. Jsme ohleduplnější a všímáme si svého okolí. Z toho vyplývá, že udržitelnost je normální, nikoli radikální přístup k životu. Důkazů jsem našla hned pět a určitě to nejsou všechny.

1. Plýtvání se nám příčí

V krátkosti se vrátím k tomu Xkilogramovému produktovému katalogu, který si nikdy nikdo celý neprolistuje, natož, aby ho to bavilo. Nejenže jsou náklady na jeho výrobu i při vysokém počtu výtisků vysoké a ušetřené peníze by se daly použít smysluplněji, spotřeba papíru na tento katalog je pro nás naprosto nepochopitelnou, proto ten kolegům dotaz ‚proč?‘. Stejně tak je mi protivný přehršel letáků, které nám dennodenně chodí do schránek. Také máte na své schránce nálepku ‚chráníme lesy, letáky nechceme‘? Tiskněme raději víc knížek a časopisů, které za to stojí.

2. Třídění je samozřejmost

Všimli jste si, že když přijde rozhovor na téma vynášení odpadků, už málokdo má doma jen jeden koš? Minimálně plast a sklo separujeme od směsného odpadu téměř všichni. A ten kdo odpad netřídí, při tomto tématu raději mlčí, protože se za svůj postoj stydí. Kdo netřídí odpad, je už jednoduše mimo. Třídící koše ale nejsou jen záležitostí domácností. Pro spoustu pracovišť jsou již také naprostou nezbytností, a pokud tomu tak ve vaší firmě není, přičiňte se o to třídění odpadu zavést. Uvidíte, že se setkáte se spoustou pozitivních reakcí.

3. Jednorázové sáčky a nádobí jsou OUT

Jednorázové kelímky, brčka, talířky a příbory houfně nahrazují papírové nebo opakovatelně použitelné, a to byly tak v kurzu! Vzpomeňte si na rozpuštěné lžičky z Pelíšků. Kdybyste dnes přišli na grilovačku, kde se budou steaky podávat na plastových táccích a měli byste si je krájet plastovými noži, hostitel si to zřejmě pěkně odskáče. Vždyť i na letních hudebních festivalech jednorázovým plastovým kelímkům na pivo odzvonilo. Spousta z nás si také pořídila látkové sáčky, které používá na svačiny nebo nákupy ovoce a zeleniny. Proč si také brát pokaždé v obchodě nový sáček?

4. Materiál a složení rozhoduje

Tak schválně, kdo z vás stejně jako etikety potravin studuje i cedulky u oblečení se složením materiálu? Já ano. A to mě to ještě před rokem ani nenapadlo, proto musím svou skříň postupně zbavit všech svetrů z akrylu, které nehřejí a nahradit je těmi s větším podílem vlny. O tričkách z polyesteru raději ani nemluvím. Teď už vítězí jedině bavlna, a nejlépe organická. Obdobně to probíhá právě při výběru potravin nebo kosmetiky, ty čerstvé respektive přírodní jednoznačně vedou.

5. Méně je více

Všimli jste si, že jsme se začali o své věci – a nemyslím tím jen oblečení – víc starat a vážit si jich? Už je tak často neměníme. Spíš se snažíme, aby nám vydrželi co možná nejdéle. Proč by taky byl jinak tak v kurzu minimalismus? Začali jsme víc dbát na jejich kvalitu. Víme, že si je nekupujeme na jednu sezónu a když na to přijde, ty staré můžeme klidně upcyklovat, pokud by nám přestali v původním stavu sloužit nebo vyhovovat.

S důkazy bych samozřejmě mohla pokračovat dál, protože kolik z nás už jen nepřihlíží, když v lese narazí na odpadky, a raději je sebere nebo kdo z vás místo jednorázových vložek a tamponů už používá menstruační kalíšek? Nikomu z nás ale nepřipadá, že by „jel na zelené vlně“ nebo se považoval za extrémního ochránce přírody. Pouze se posunula norma, a to je moc dobře.

 

Autor: Nikola Nevečeřalová

Fotografie: Pexels

prev